Logický seminář 2000/2001

Sylabus kursu

zimní semestr 2000/2001, výběrová přednáška typu A/C
Katedra logiky, Filosofická fakulta, Universita Karlova Tomáš Holeček, Vojtěch Kolman

Cíl kurzu

tento kurz je tvořen několika bloky, volně spojenými snahou o rozbor obecných předpokladů formálního myšlení

Program kurzu

  1. Komentář k vybraným paragrafům Filosofických zkoumání
    jedná se o poznámky týkající se logiky; §§23, 48, 81, 89-108, 109, 240-2; komentář veden s důrazem na užití logiky

  2. Příklady aplikace logiky ve společenských vědách
    odmítnutí Russellovy koncepce základních výroků (Inquiry); vícejazyčné pojetí vědecké teorie; návrh logické rekonstrukce vztahů komplementárních teorií, založené na tetralektice
  3. Poznámky k Lorenzenově konstruktivismu
    operativní pojetí logiky a matematiky, dialogická logika, kritika pokusů o 'rozumné' založení logiky (Grundprobleme)

Atestace

zkouška: přiměřená účast, prostudování literatury (po domluvě), orientace v probírané látce

kolokvium: přiměřená účast

Literatura

Wittgenstein, Ludwig: Filosofická zkoumání, Filosofia, Praha 1998

Russell, Bertrand: An Inquiry into Meaning and Truth, George Allen, London 1961

Ropolyi, L.: Tetralectics - An approach to postmodern logic, Symmetry: Culture and Science, 1998

Lorenzen, Paul: Normative Logic and Ethics, B. I. - Wissenschaftsverlag, Mannheim 1969

Stekeler-Weithofer, Pirmin: Grundprobleme der Logik, de Gruyter, Berlin 1986


Možnost, skutečnost, nutnost

Sylabus kursu

letní semestr 2002/2003, výběrová přednáška typu A/C
Mgr. Ondřej Tomala, Dr. Vojtěch Kolman

Anotace

Kurz zaměřený na filozofické a logické aspekty analýzy modálních termínů, obecně tedy na otázky kategorií možnosti a nutnosti. Podstatná část přednášky bude věnována modalitám logickým a jejich analýze ve dvacátém století. Předpokládá se, že kurz začne výkladem modálních logik jakožto nutnou prerekvizitou a poté postupně přejde k problémům filosofickým. Takto budou diskutovány zejména sémantické koncepce a ontologie možných světů (Lewis, Armstrong, Plantinga), potažmo tedy hlavní proudy tzv. modální metafyziky, a to jak ze souhlasného, tak negujícího (kriticko-analytického) úhlu pohledu. Na ně mohou podle možností (a zájmu posluchačů) navázat další témata, opět pokud možno z obou stran, tedy z metafyzického i z „transcendentálního" názorového spektra (individua, trans-world identity resp. konstruktivní základy modalit, praktické a epistemické modality atd.). Přednáška se bude po celou dobu tematicky pohybovat na rozmezí logiky a filozofie s důrazem na souvislosti mezi logickými a filozofickými problémy a tématy.

Předpokládaný průběh

Úvod - vymezení problematiky, současná situace v analýze modalit, základní problémy a směry

Logická analýza modálních termínů - modální predikátová logika (T, S4, S5) a její sémantika (modely s konstantní a proměnlivou doménou), Barcan formula a její důsledky. Přidání konstant a určitých deskripcí, kvantifikace, Free Logic.

Možné světy - přechod od logiky k ontologii. Filosofické potíže s logickou analýzou modalit. Programy modální metafyziky - posibilismus, aktualismus a další. Konkrétní vs. abstraktní možné světy - Lewisův modální realismus, kombinatorické možné světy (Armstrong, Tichý), teorie abstraktních objektů E. Zalty.

Vybrané problémy modální metafyziky a analýzy modalit - rigidní designátory, nutná a kontingentní identita, trans-world identity a další.

Literatura k metafyzické části (ve výběru)

  • Armstrong, D. M. The nature of Possibility. The Canadian Journal of Philosophy, 1986, vol. 16.
  • Huges, G. E., Cresswell, M. J. An Introduction to Modal Logic. London 1968.
  • Kripke, S. Naming And Necessity. Cambridge, Mass 1996.
  • Lambert, K. Free Logics: Their Foundations, Character and Some Application Thereof. Sankt-Augustin 1997.
  • Lewis, D. K. On The Plurality of Worlds. Oxford 1986.
  • Linsky, B., Zalta, E. N. In Defense of the Simplest Modal Logic. Philosophical Perspectives, 1994, vol. 8.
  • Marcus, R. Barcan Modalities, Philosophical Essays. N.Y./Oxford 1993.
  • Plantinga, A. The Nature Of Necessity. Oxford 1982.
  • Quine, W. V. O. 1953. From A Logical Point of View. Cambridge 1953.
  • Tichý, P. 1988. The Foundations of Frege's Logic. Berlin/N.Y 1988.

Literatura ke konstruktivisitické části (ve výběru)

  • Lorenzen, P. Lehrbuch der konstruktiven Wissenschaftstheorie. Zürich 1987.
  • Wright, G. H. von, En Essay in Modal Logic. Amsterdam 1951
  • Becker, O. Zur Logik der Modalitaten. Halle 1930.
  • Wright, G. H. von. Wittgenstein. Oxford 1982.

Základy aritmetiky Gottloba Frega

letní semestr 2002/2003, výběrová přednáška typu A/C

Anotace

Kurz věnovaný „spisu o čísle" otce moderní logiky Gottloba Frega - Základům aritmetiky (Grundlagen der Arithmetik), filosofické propedeutice autorova vlastního pokusu o logickou rekonstrukci aritmetiky. Jednotícím prvkem výkladu bude tzv. kontextuální teze Grundlagen (slovo má význam pouze v kontextu věty), v jejíž aplikaci nahlédneme moment, z něhož se právě v tomto spise zrodil tzv. obrat k jazyku. To nám pak umožní odmítnout klišé (naivně)realistické interpretace Fregova díla a na této bázi následně vyložit významná témata Fregova logicko-filosofického odkazu a filosofie logiky vůbec z analyticko-kritických (nikoli metafyzických) pozic. Můžeme mj. předpokládat diskuzi okruhů:

  • Co je logika (Povaha logiky)
  • Syntetické a priori (Norma)
  • Ontologie předmětu a pojmu (Substituce)
  • Objektivita aritmetických pravd (Identita)
  • Existence aritmetických předmětů (Deskripce)
  • Množina vs. rozsah pojmu (Abstrakce)
  • Co je (kardinální) číslo (Číslo)
  • Russellova antinomie (Forma) ad.

Součástí kurzu bude i dílčí četba, přednostně sloužící k vyjasnění problematických míst a k úvodu do fregovské terminologie. Hlavním cílem kurzu ovšem zůstává prezentace takových výkladových principů, které dovolí posluchači uchopit Fregův spis jako souvislý celek a potenciálně jej povedou i k detailní interpretaci vlastní (s perspektivou bakalářské či magisterské práce), v žádném případě tedy historicko-filologický rozbor (parafráze) textu.

Literatura

Posluchač by měl mít k ruce německý originál (nejlépe Centenerausgabe, Felix Meiner 1984) či jeho anglický překlad od J. L. Austina (The Foundations of Arithmetic, Oxford 1950), který bude čten podle plánu určeného na přednášce. (Oba texty budou v zrcadlové podobě k dispozici pro okopírování na katedře logiky). Nový slovenský překlad lze užít pouze doplňkově. Postačující sekundární literaturu tvoří kniha:

  • Kolman, Vojtěch: Logika Gottloba Frega, Filosofia 2002.

Doplňková literatura:

  • Dummett, Michael: Frege - Philosophy of Mathematics, Cambridge, Mass. 1992.
  • Stekeler-Weithofer, Pirmin: Grundprobleme der Logik, De Gruyter 1986.

Protokol

kompletní přehled dosud probraného zde

otázky k atestaci zde


Frege, Russell, Tractatus

zimní semestr 2003/2004, výběrová přednáška typu A/C pro LOG, FIL

Anotace

Předmětem kurzu je Tractatus logico-philosophicus Ludwiga Wittgensteina, a to jako produkt dvou hlavních pramenů analytické tradice - logického empirismu Russellova a logického racionalismu Fregova. S nimi jsou dány dvě dnes již klasické perspektivy, v nichž lze spis číst a komentovat, totiž (1) realistická, spatřující v něm dílo pokročilé metafyziky, hlásající izomorfii světa (faktů) a komplexních vět moderní logiky, které jej zrcadlí, a (2) holistická, obracející realistickou perspektivu vzhůra nohama, když tuto izomorfii vysvětlí jako triviální výsledek syntakticko-sémantického členění věty v souladu s užitím dílčích výrazů v rámci smysluplné řeči. Její celek, nikoli celek toho, co je (svět), tvoří potom přirozené východisko zkoumání.

V kurzu bude Tractatus samozřejmě komentován, naším cílem ovšem nebude pouhý historicko-kritický rozbor, ale jeho využití k vyjasnění ústředních problémů filosofie logiky, jak se od počátku objevovaly v dílech jejích zakladatelů. Předpokládejme tedy mj. diskusi témat:

  • pravda
  • deskripce
  • negace
  • identita
  • možný svět
  • číslo
  • pravděpodobnost
  • logická forma, atd.

Libovolná atestace bude udělena buďto za aktivní účast na semináři O smyslu a významu a pohovor, nebo za písemnou práci.

Sekundární literatura:

  • Anscombe, G., An Introduction to Wittgenstein's Tractatus. London 1971.
  • Black, M., A Companion to Wittgenstein's Tractatus. Cambridge 1964.
  • Hintikka, M., Hintikka, J., Investigating Wittgenstein. Oxford 1986.
  • Wright, G. H. von, Wittgenstein. Oxford 1982.

Doplňující literatura:

  • Coffa, A., The Semantic Tradition from Kant to Carnap. Cambridge 1991.
  • Kolman, V., Logika Gottloba Frega. Praha 2002.
  • Frege, Gottlob, Kleine Schriften, Angelelli, I. (ed.). Darmstadt 1967.
  • Russell, Bertrand, Logic and Knowledge, Marsh, R. C. (ed.). London 1956.
  • Wittgenstein, Luwig, Tagebücher 1914-1916. Suhrkamp 1984.

Protokol

kompletní přehled dosud probraného(zazipovaný doc soubor) zde


Smysl a význam

Sylabus kursu

zimní semestr 2003/2004, výběrová přednáška typu A/C pro LOG, FIL
Mgr. Ondřej Tomala, Dr. Vojtěch Kolman

Anotace

Seminář věnovaný základním pojmům moderní (filosofické) logiky a filosofie jazyka, jak byly vlivně zavedeny v článku O smyslu a významu Gottloba Frega, rozvinuty jeho následníky a kritiky, avšak již dávno předtím v různé podobě tvořily vlastní náplň logické propedeutiky --- tj. dvojicím

  • obsah/rozsah
  • smysl/význam
  • intenze/extenze
  • předmět/pojem
  • představa/pojem
  • pojem/třída
  • funkce/pojem
  • myšlenka/propozice

Kurz bude probíhat formou četby primárních textů zakladatelů analytické filosofie (Frege, Russell, Wittgenstein, Carnap), které jsou se zmíněným Fregovým dílem tematicky spjaty. Při jejich výběru a následném komentáři nás budou zajímat vzájemné vnitřní souvislosti, zejména jejich vztah k Wittgensteinově logicko-filosofickému traktátu. (Fregova Gedanke, Russellovo On Denoting a Logical Atomism, Carnapovo Meaning and Necessity, apod.) Seminář, ač koncipován samostatně, tak současně představuje vhodnou podpůrnou četbu k přednášce Russell, Frege, Tractatus, svým zaměřením na primární prameny se ovšem hodí pro všechny tj. pokročilé i čestvé zájemce o analytickou filosofii a moderní logiku. Udělení zápočtu předpokládá aktivní účast na semináři a pohovor nad vybraným textem, zkouška navíc ještě písemnou práci.

Co se týče vlastních textů, lze použít Fialových zrcadlových překladů článku O smyslu a významu (Scientia et Philosophia 4, 1992) a Wittgensteinova Tractatu (Oikumené 1993), u anglických textů přímo originálu. Všechna literatura je ve fondu katedry logiky (viz níže uvedený seznam) a čtené partie tam v průběhu semestru budou k dispozici také jako xerokopie.

Literatura

  • Carnap, Rudolf, Meaning and Necessity. Chicago 1956.
  • Frege, Gottlob, Kleine Schriften, I. Angelelli (ed.). Darmstadt 1967.
  • Russell, Bertrand, Logic and Knowledge, R. C. Marsh (ed.). London 1988.
  • Wittgenstein, Ludwig, Tractatus logico-philosophicus. Suhrkamp 1984.

Last Updated: 1. 4. 2003